od pája » 24 srp 2019, 00:22
Milé maminky. Dlouho jsem nepsala, protože mám pocit, že melu pořád to samé dokola. I já mám dny, kdy makám od rána a stihnu toho fakt hodně a pak dny, kdy jen polehávám , čtu , nebo čučím na televizi a nedělám nic. Taky jsem kdysi pořád uklízela, myla okna...a teď nějaké smítka neřeším. Ale nemyslím si, že bychom byly líné. Jen prostě už neřešíme blbosti a nepodstatné věci. V prosinci to bude 5 let, co Kubík umřel , ale pro mně je to včera. Tehdy se pro mne zastavil čas. Lhala bych , že je to pořád stejné. Je to jiné, nevím jestli lepší, tak to napsat nechci, jen jiné. Ten první půlrok jsem si neuměla ani představit, že bych někdy mohla nějak fungovat, chodit do práce, nakupovat...A teď to jde. Ale je to jen povinnost, ne radost. Ráno vstát, jít do práce, usmívat se na lidi, pak domů , něco udělat a jít spát a zase jeden den za mnou. Nikdy už nic nebude , jako dřív. Po 14 dnech dovolené jsem přišla do práce a plno lidi se mne ptalo kde jsme byli. A já jen odpovídám , že doma, protože se mi nechce nikomu vysvětlovat, že na dovolené jsme jezdili všichni spolu, tak teď bez Kubíka nechci nikam. Od té doby jsme nebyli ani v kině, na plese, nebo kdekoli jinde, kde jsme kdysi chodili. Doma je mi nejlíp, pobrečím si a zase se na chvilku uleví. Vůbec s nikým už o tom nemluvím, ani s dcerou, ani s manželem. Někdy se chci dcery zeptat, jestli na Kubíka myslí a tak, ale okamžitě mám slzy v očích a je mi na nic, tak raději nic neříkám, ať ji nerozesmutním, Čeká miminko, Už má 3 letou holčičku, je to moje zlato a jsem moc ráda, že ji máme, protože i díky ní je mi někdy líp.
A ještě pro Zuzku-doufám, že se Ti brzy podaří otěhotnět a tentokrát to dobře dopadne, protože věřím, že by Ti to moc pomohlo, mít človíčka, o kterého se budeš starat, který na Tobě bude závislý a přinese Ti do života znovu smysl, jak Eliška přinesla mé dceři.
Držte se všechny, nic jiného nám nezbývá. Jsem za tyto stránky fakt ráda.