Je to porad stejne........

Je to porad stejne........

Příspěvekod Radka F. » 02 dub 2017, 22:31

Mily Filipku.Venku je krasne jarni pocasi,kazdy se raduje a ja...me se chce rvat a jecet,ze tu uz nejsi.Nechapu to,nesmirim se a je me strasne smutno,protoze nam chybis.Tak moc to boli,neda se to popsat.A tak jen koukam do nebe a chtela bych dohlednout az tam,kde snad jsi.Nic nedava smysl,nic nema vyznam.Chtela bych pochopit,ale co vlastne--zivot---smrt,sama nevim.Vim jen to,ze bez tebe uz nic neni stejne,nemuze byt.Snazim se fungovat-to je to spravne slovo-kvuli tatkovi a tve sestre,ale obcas mam pocit,ze nevim,jak dal.Mam tolik otazek,ale vsechny zustavaji bez odpovedi.Miluju te a to se nikdy nezmeni.Cas tu bolest mozna otupil-temer sest let-ale stejne jsou chvile,kdy prichazi a je velka,temer nesnesitelna.
Radka F.
 
Příspěvky: 202
Registrován: 14 bře 2015, 21:57

Re: Je to porad stejne........

Příspěvekod MIRKA » 09 dub 2017, 21:29

Milá Radko, cítím to samé, co vy. Tři roky se snažím nějak žít, kvůli dceři, vnučce, rodině, ale často mi dochází síla, je to tak těžké. Jsou dny, kdy si říkám, že už nemůžu dál, cítím takovou bolest, jakou zná jen matka, která přišla o své dítě. Jsem utrápená, bezmocná, nikdy už nebude nic, jako dřív. Naučila jsem se přetvářet, ale o to je to horší, člověk to drží v sobě. Ať dělám cokoliv, všude vidím Kubíka, vzpomínám, na jeho hlášky, smích, i to bručení, když neměl náladu. Nikdy jsem nesnášela, když mě někdo k něčemu nutil, teď to dělám sama sobě, říkám si MUSÍM ŽÍT, kéž bych se naučila říkat CHCI ŽÍT. Když někdo říká, že čas otupí, já tomu už nevěřím, necítím to tak, naopak. Držte se.
MIRKA
 
Příspěvky: 237
Registrován: 06 bře 2015, 16:07

Re: Je to porad stejne........

Příspěvekod Radka F. » 11 dub 2017, 20:36

Miri,ja uz jsem preformulovala -musim zit na chci zit.Mivam hrozne dny a je me mizerne,jsem na dne anechce se me tu zustavat,ale uz vim,ze tu pres to vsechno chci byt co nejdele.Dcera me potrebuje,i tak se trapi kvuli nam a bratrovi a ja se snazim ji ten zivot co nejvic ulehcit.Vzdycky rikam,ze si nalepim usmev a jdu mezi lidi.Stejne jako vy,jsem nesnasela pretvarku,ale ted to bez ni nejde.Je to jednodussi pro me,kdyz nikdo nevi,co se ve me deje.Jen pro nas je ten zivot divny a tezky.Poslouchame narky jinych-vetsinou malichernosti-ale co trapi nas,to nerikame,protoze to nikdo nechape.Kdyz sleduju vnuka,stale vic vidim Fika.Povaha je strasne podobna a ja uz to radsi ani nahlas nerikam,ale neda se to prehlednout.Nekdy ho hladim se slzami v ocich,protoze me to pripomina minulost.Nezbiva nam nez jit a divat se dopredu abyt uzitecna pro druhe.Stejne prijdou chvile,kdy sedim,divam se na fotku a nechapu.....Neni recept,je to vecny boj.
Radka F.
 
Příspěvky: 202
Registrován: 14 bře 2015, 21:57


Zpět na Ostatní témata

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků

cron