Pro Kubíka Š.

Re: Pro Kubíka Š.

Příspěvekod MIRKA » 03 bře 2018, 22:02

Můj milovaný Kubíku. Strašně to utíká, dnes, asi kolem 23 hod. to budou 4 roky, co jsi dobrovolně odešel. Dlouhé 4 roky, co jsem tě viděla naposledy. Život je tak neskutečně těžký, bez tebe broučku už nikdy nebude nic, jako dřív. Moc mi chybíš, tolik se mi stýská. Tak moc bych si přála, abych se probudila s tím, že to byl zlý sen. Já vím, nic se nadá vrátit, snažím se nějak přežívat, ale ta bolest je pořád stejná, někdy je až k zbláznění. Byl jsi mé vytoužené dítě, vždycky jsem tě milovala, miluji a budu tě milovat do konce svého života. Jediná má naděje je ta, že se jednou setkáme a budeme už navždy spolu. Zatím se mi opatruj. Líbá tě mamka.
MIRKA
 
Příspěvky: 142
Registrován: 06 bře 2015, 16:07

Re: Pro Kubíka Š.

Příspěvekod MIRKA » 03 dub 2018, 20:43

Ahoj Kubíku.Dnes v noci to budou 4 roky a 1 měsíc, co jsi dobrovolně odešel. Vůbec nevím, kde beru sílu tady být bez tebe. Je mi tak smutno, tolik se mi stýská.....Přála bych si, aby jsme si mohli povídat, smát se spolu, obejmout tě. Život bez tebe už není životem, snažím se z plných sil nějak přežívat, ale cítím velkou únavu a šílenou bolest. Nejraději bych šla za tebou. Nevím, jak dlouho tohle všechno vydržím, s tebou umřelo i část mě. Měj se tam NĚKDE zlatíčko dobře, miluji tě. Mamka.
MIRKA
 
Příspěvky: 142
Registrován: 06 bře 2015, 16:07

Re: Pro Kubíka Š.

Příspěvekod Radka F. » 04 dub 2018, 21:50

Miri,citim se presne jak pises.Boli to,moc to boli a najednou je tezke vsechno i obycejny nadech.Nic nedava smysl a spousta veci neni dulezitych.Objimam te a preju nam vsem tady silu jit dal.Konec nasi cesty je pred nami,ted musime zit a kazdym dnem jsme bliz svym detem.Nedavno jsem mluvila s tetou,ktera s touhle bolesti zije uz 27let.Je to nepredstavitelny cas,ja vim.Ona ho venuje rodine,ale na syna,ktery odesel vzpomina kazdy den.
Radka F.
 
Příspěvky: 117
Registrován: 14 bře 2015, 21:57

Re: Pro Kubíka Š.

Příspěvekod Pavla » 05 dub 2018, 21:02

Ano, je to tak, nic nedává smysl. Ten nám odešel s našimi dětmi. Učím se s “tím” žít 5 měsíců, a ano, ta bolest i únava z ní jsou nezměrné, opravdu přicházejí velmi často okamžiky, kdy bolí i obyčejný nádech, vše bolí. Také nevím, kde brát stále sílu pokračovat v tomto “přežívání” dále. Ale musím. Mám tu ještě další děti, kvůli nimž je zde třeba být. Nebýt jich, nejsem už tady, to vím s naprostou jistotou. Takhle je to...opravdu dlouhá, velice, velice dlouhá cesta... Nikdy bych si ani v nejstrašnějším snu nedokázala představit, že se na ni budu muset vydat, nikdy. Ale to určitě nikdo z nás. Nicméně, každým dnem v tomto “očistci” jsme blíž... k tomu, v co jsem nikdy nevěřila, ale nyní.. aspoň doufám, žiji, přežívám, jen z naděje. Z naděje v to, že se jednou se svým synem opět setkám, i když to už nebude na tomto světě.
Dřív, v mém “normálním” životě PŘEDTÍM by mi takováto slova připadala dozajista morbidní, dnes už ne... Prostě doufám. Jinak to nejde, pokud bych si měla připustit, že svého syna už NIKDY neuvidím, definitivně bych se zbláznila.
Na toto obyčejná slova nestačí.
Hodně sil nám všem.
Pavla
 
Příspěvky: 4
Registrován: 25 pro 2017, 01:47

Re: Pro Kubíka Š.

Příspěvekod MIRKA » 14 dub 2018, 19:44

Holky, moc vám děkuji za podporu. Jen vy dokážete pochopit, co člověk prožívá. Poslední dobou jsem řešila nepochopení kolem sebe, přišlo mi to tak moc líto, jak mám vysvětlit, že bolest je stejná, jen jsme se naučily přetvářet. Každý si myslí, když jsou to 4 roky, že už bych měla být v pořádku, jen vy víte, že už nikdy nebudeme takové, jako dřív. Kdo nezažil, nepochopí.
MIRKA
 
Příspěvky: 142
Registrován: 06 bře 2015, 16:07

Re: Pro Kubíka Š.

Příspěvekod Janak » 15 dub 2018, 21:29

Milá Mirko, je to přesné tak jak píšete, kdo to neprožil nepochopí. Taky dost často řeším ve svém okolí tento problém s nepochopením. Nejhorší je to, že to nechtějí chápat ani někteří příbuzní. Takže se raději i před nimi tvářím, že jsem v pohodě, jen abych nemusela neustále vysvětlovat, proč nedělám něco aby mi bylo líp. Nemám sílu plýtvat neustále zbytečným vysvětlováním. Tak jediné co si teď přeji je to abychom my všechny měly v sobě dostatek síly, jít dál životem s tímto těžkým břemenem osudu. Holky hodně síly. Jana po
Janak
 
Příspěvky: 10
Registrován: 04 led 2018, 18:37

Předchozí

Zpět na Vzkazy našim milovaným

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník