Viloko, kočičko moje malinká, ještě jsi měla být několik dnů u mě v bříšku a místo toho jsou to dnes dva měsíce, co jsi nám umřela. Moc mi chybíš, když cítím nějaký pohyb v břichu, píchne mě u srdce, protože si uvědomím, že Ty už to být nemůžeš. Každý den na Tebe myslím, koukám na ty dvě fotky, co mi po Tobě zůstaly a brečím. Pořád před sebou vidím, jak jsi umírala a já jsem se cítila tak strašně bezmocná, jako nikdy předtím v životě. Zítra si pro Tebe konečně můžu jet, konečně přišla bílá urnička na Tvůj popel
Doufám, že tam kde jsi, jsi šťastná a nic Tě nebolí ani netrápí a prosím, pozdravuj svého bratříčka i na něj myslím den co den.
Buďte šťastné děti moje :-* :-* <3 <3
Máma