Už je to 7 let! Ani nevím, jak jsme to mohli vydržet!
Policie:" Vaše dcera byla nalezena mrtvá". Bolest, smutek, zlost, beznaděj, bezradnost. strašná tíha na prsou, nekonečné potoky slz.
Chtělo se mi křičet - NÁM ZEMŘELA ANIČKA!!!
Reakce některých: Zase bude dobře - UŽ NIKDY NEBUDE STEJNĚ DOBŘE. Máš ještě 3 děti - VYBER ZE SVÝCH DĚTÍ, KTERÉ ZÍTRA UMŘE.
Život se změnil, čas tu největší bolest obrousil. Vzpomínáme někdy všichni, někdy sami. Dnes ráno jsme se s taťkou na sebe podívali,
objali se a beze slov jsme věděli...Aničko, ovečko moje. R.I.P. Za všechny tvoje muminka