Vánoce 2016

Vzájemná podpora rodičů, kterým zemřelo miminko před porodem či krátce po něm

Vánoce 2016

Příspěvekod Zdeninka » 24 pro 2016, 10:42

Zdravím všechny lidičky a předem mého příběhu chci všem popřát krásné Vánoční svátky.. I když pro mě jsou utrpením a hroznou bolestí.
Omlouvam se ze pisu sem ale jsem nováček a potřebuji se nutne vypovídat tak se předem omlouvam.. Bydlím a pracuji v rakousku jako pokojska. Před dvěma lety jsme sem přijeli s přítelem za práci. Bohužel i když jsme byli spolu celkem 5 let ho okouzlila jiná slečna a odešel s ní. Bolelo to jak čert, ale časem jsem se z toho dostala a měla nový vztah z cizincem. Ze začátku jsem to brala jen jako sex a takové chvilkove okouzlení ale postupem času jsem se do něj zamilovala. Netrvalo to tak dlouho ale okouzlil mě svým způsobem jednání a jeho pozornosti k mojí osobě. Po 2 měsících vztahu jsme jeli na dovolenou do jeho rodné země, láska veliká. Vrátili jsme se zpět a on po dvou dnech mi řekl že se mnou nechce být a že odchází zpět domů za svoji rodinou. (Postupem času jsem se dozvěděla že za tu kratkou dobu co jsme byli v jeho rodné zemi na dovolené se dokázal zamilovat do jine) Na jednu stranu jsem ho chápala, na druhou ne a pořád jsem mu opakovala jeho sliby.. Bohužel byl už rozhodlí. Ja zjistila že jsem těhotná, rekla jsem mu to a on mi nadal že mu ničím život a ze to musí jít pryč. Hodně jsem nad tím přemýšlela a nakonec se rozhodla že dítě si nechám i za cenu toho že budu na vse sama. A že právě to opravdové me štěstí je moje miminko. On nesouhlasil ale dělat s tím nic nemohl, bylo to jen moje rozhodnutí. Tak běžel čas on se vratil do sve rodne zemi a ja zustala tehotna sama.. Dne 21.12.2016 v 18tt jsem porodila chlapečka Tomáška ( před týdnem na kontrole mi doktor řekl že je to holčička a tak jsem mu celou dobu říkala moje malinká Thea :-) ) doma mě chytli hrozne křeče do podbřišku, kamarádka mi zavolala zachranku a odvezli mě do nemocnice. Udělali ultrazvuk a zjistili že rodim a zastavit to nešlo i když jsem je prosila ale bohužel bylo pozdě. Nevím jak má porod bolet (byla jsem prvorodicka) ale to co jsem zazivala byla neskutečná bolest. Po půl hodině byl chlapeček kterému jsem dala jméno Thomas (česky Tomáš) na světě. Veškerá bolest fyzická odešla a přišla ta horší psychická bolest. Nechali malého u mě přes noc, i když byl mrtví, já mu povídala co by jsme dělali kdyby došel na svět v termínu. Že i když by jsme neměli tátu tak by jsme to společně zvládli. A já bych pro něj udělala cokoliv na světě. Omlouvala jsem se mu za to, že vím že jsem nebyla dokonalá tehule, že jsem měla své chyby a že mě strašně mrzí.. a ať mi odpustí.. Jedna noc s mým vlastním, mrtvým a prvním dítětem mi udělala tak hroznou díru na moji duši že nevím jestli se mi ji podaří někdy zalepit. Nevím proč se rozhodl odejít, museli ho převést do většího města na histologii a tak musím čekat na výsledky. Obviňují sebe, že za to můžu já. Já ho něčím zabila, něco jsem musela udělal špatné.. V duchu si s ním povídám a omlouvam se mu ať mi odpustí i když nevím co ale ať jsem udělala cokoliv ať mi odpustí. Že ho miluji a bude navždy v mém srdci. Bolí to jako čert, bolest je šílená. Domu jsem se vrátila a čekaly tady na mě jeho věci, kočárek, prázdná postýlka a spousta oblečení, a já si uvědomila že nikdy mého malého neoblecu do těch věcí, že nikdy ho nebudu vozit v tom kočárku a že nikdy nebude spinkat v té postýlce.. A ze ve me je hrozne prazdno, jakoby toho s nim odeslo vic...Co s tím teď vůbec nevím, nevím jak si s tím poradit a jak žít dál. Bolest je to neskutečná, nevím co se stalo ale nikdy si v životě neodpustím co jsem udělala špatně nebo řekla..
Miluji ho, strašně moc a přála by jsem si aby šel vrátit čas...
To je můj příběh..
Přeji hezké a vam radostné svatky..
Zdeninka
 
Příspěvky: 1
Registrován: 24 pro 2016, 10:27

Re: Vánoce 2016

Příspěvekod MIRKA » 24 pro 2016, 23:23

Milá Zdeni. Je mi líto, že jste přišla o chlapečka, je to to nejhorší, co může mámu potkat. Nic si nevyčítejte, vy za nic nemůžete, osud to tak bohužel chtěl a vy s tím nic nenaděláte. Já jsem přišla o 24letého syna, v březnu to budou 3roky. Vzal si život vlastní pistolí, přesto, že nechal dopis na rozloučenou, nikdy se nedozvím, proč to udělal. Se svým synem jsme byli spolu krásných 24let, teď mi zbyly jen krásné vzpomínky a bolest v srdci. Jak píšete, prázdno, jako by s ním odešlo i část mě. Od té doby už nedržím vánoce, nic neslavím, život je jiný. Mám ještě dceru a dvou a půl roční vnučku, ale bydlí daleko, tak jezdí jen zřídka. Po osmi měsících od smrti syna se na mě vykašlal přítel, který ke mě jezdil na víkendy, ale to je ta nejmenší bolest.
Vy jste mladá, jednou budete mít opravdovou rodinu, ale všechno chce svůj čas. Hlavně se neuzavírejte do sebe, mluvte o své bolesti, malinko se uleví. Život je někdy strašně krutý, já sama se divím, kde beru sílu žít, ale musím. Nechci nikomu ublížit, sama vím, jaká je to bolest, tak se snažím nějak přežívat. Pořídila jsem si štěně, abych nebyla sama, už je mu 9měsíců, (AKITA INU), dává mi sílu žít, musím se mu věnovat, chodit na procházky, na cvičák, pro mě je to taková terapie. Jinak chodím k psychiatričce a beru antidepresiva, zatím to bez nich nezvládám. Kdykoliv napište. DRŽTE SE.
MIRKA
 
Příspěvky: 237
Registrován: 06 bře 2015, 16:07

Re: Vánoce 2016

Příspěvekod Radka F. » 26 pro 2016, 21:23

Zdeni,je me lito,ze jste prisla o sveho chlapecka.Kazde umrti ditete je hrozne.Je to hrozna rana,pro Vas zivot,ale jak pise Mirka,jste mlada a tak se musite snazit zit dal.Mate vycitky,co jste udelala spatne,tohle zna snad kazda matka,dava si vinu a chtela by neco zmenit.Me provazi vycitky uz pet a pul roku a nepomuze me,kdyz me okoli rika,ze nebylo v me moci tomu zabranit--autonehoda.Proste ja vim sve a mela jsem ho chranit,i kdyz to zni snad nelogicky.Pro Vas je ted podstatne nebit se svou bolesti sama.Vyhledat treba odbornou pomoc,stykat se s nekym,kdo je Vam blizky.Ja sama kamaradky nevyhledavam,ale snad je to i tim,ze mam manzela,dceru,dve vnocata a to jsou lidi,kteri jsou pro me duleziti a drzi me nad vodou.I vy mate jiste rodice a snad i oni vam podaji pomocnou ruku,staci jen naznacit.Preju Vam hodne sily a mile lidi kolem Vas,kteri zmirni Vasi bolest.I tady jste mezi svyma a muzete se nam sverovat se svou bolesti,hlavne nebyt sama.
Radka F.
 
Příspěvky: 202
Registrován: 14 bře 2015, 21:57


Zpět na Prázdná kolébka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron