Dlouhá cesta a Prázdná kolébka ............................... FÓRUM BUDE ZRUŠENO.

Zdravím Vás vsichni na nasí ceste a posílám Vám moje myslenky.

Vsichni jsme po smrti nasích detí na nové, casto velice obtízné a skalnaté dlouhé ceste.
Na této ceste vnímáme kazdý den znovu stopy nasích detí, které nám oni tady zanechali.

Mnoho z nás se nachází na této ceste, za stopami nasích detí, ale i za vlastními stopami.
Jsme hledající - po klidu? - po vlastním stredu? ...

Casto hledáme to co zustalo, vzpomínky napríklad. Tak blízko a presto tak daleko, co zustane?

Chci Vám predstavit nasledující text od Thomas Carlyle,

" Dobrého, milovaného cloveka, který s námi zil, nám nemuze nikdo vzít.
Zanechá stopy jako dávno zaniklé hvezdy, jejichz svetlo lidi vidí vecne."

Jaké stopy zanechali Vase deti? Jaké vzpomínky pomáhají Vám, jít Vasí novou cestu?

Pecujte dobre o Vás, preju Vám mnoho síly a krásné vzpomínky na Vase deti.
Arnost s Nicole v mém srdci

Arnošte, po dlouhé době jsem zde a hned taková krása.Ty verše jsou nádherné.
Můj Ála zanechal stopu hřejivé lásky a dobra...často se ptám jaká stopa zůstane po mně, snad aspoň zčásti taková jako ta Álova, snažím se...
I Vám mnoho sil a krásných veršů...simona

Myslím, že to máme všichni bez rozdílu společné...naše milované děti, které zanechaly v našich srdcích stopy, stopy, které nám nikdo nemůže vzít...stopy lásky, naděje, radosti a štěstí.

Krásně napsané, až mi srdíčko krvácí. Poslední dobou zase nějak bojuju a to už jsem si myslela, že už je líp. J to prostě houpačka asi do konce života. Držte se tu a buďte statečné všechny maminky. Jiřina

DĚKUJI....VÁM.ARNOŠTE