od pája » 14 zář 2016, 20:25
Milá maminko Adámka a Andělky.
Je mi strašně líto , co Vás potkalo, co zažíváte. Naprosto to chápu. Nevím, proč Vaše děti zemřely, ale je to jedno.Byla jsem po smrti syna půl roku neschopná něco dělat, chtěla jsem , aby byla pořád zima a tma, abych nemusela vylézt z domu a jít mezi lidi. Po 7 měsících jsem šla zpět do práce, stejně jako Vy jsem milá, usmívám se na lidi, ale často je mi tak strašně , mám hrozný tlak na prsou a nejraději bych se rozbrečela. Je to už rok a 9 měsíců, ale pro mně , jako včera. Pláču každý den, všechny večery, při životě mne drží dcera a vnučka, jinak bych se zbláznila. Z nejhoršího mne dostal manžel a léky a také pejsek, kterého jsme dostali. Skoro s nikým už o tom nemluvím , ale na DC jsem našla 2 maminky, které potkalo totéž, často si píšeme, sdělujeme své pocity, co jsme dělaly a tak a opravdu to pomáhá. Musíte žít dál, jste mladá, musíte se proto pokusit o další dítě. Nebude to náhrada, nahradit milované dítě nejde. Bude další a pomůže Vám žít dál a s láskou vzpomínat na ty dvě.Jako mne vnučka Eliška. Do ničeho se nenuťte, plačte , kdy chcete, ať se na chvíli uleví, křičte..Nehledejte si kamarádky, časem to přijde samo. Pište si s někým z DC, nám totiž nevadí, že omíláme stále to samé dokola, protože my se chápeme a jen my víme, co prožíváme. Držte se , snažte se , i když vím, jak moc je to těžké. Pája- maminka Kubíka O.