Vázené maminky, tatínkové, sourozenci a vsichni, kterí truchlí o nase milované deti,
dnes zacala predvánocní doba. Jsou to jedny z nejtezsích dnu, které musíme my, rodice, kterí truchli o své deti,
na nasí Dlouhé ceste jít.
Nekterí jdou jejích novou cestu uz déle, tak jako já, nekterí jsou teprve na zacatku cesty. Práve temto rodicum
preju mnoho síly a Vám vsem, aby jste sli jenom Vase tempo, aby jste dobre o Vás pecovali a nasli milé lidi, kterí
Vás doprovází.
Byl sem také jednou na zacátku mé cesty a moc dobre vím, jaké velké pocity my rodice prozíváme a musíme vydrzet.
Na mé ceste jsem se mnoho naucil a prijal. Nekteré veci ztratili dulezitost. Casem jsem poznal, ze moje duse jenom
prezije, kdyz prijmu muj jiný, nový zivot.
Aby jste poznali, jak se muj svet a zivot zmenil, napsal sem moje myslenky do " Inkluze smutku "
Inkluze mého smutku
nebo obtízné sloucení
smutku, lásky a zivota
Pred smrtí:
Smeju se
Miluju
Ziju
Po Tvé smrti:
Myslím plný smutku na Tebe
Myslím plný smutku na Tebe
Myslím plný smutku na Tebe
O rok pozdeji:
Myslím plný smutku na Tebe
Smeju se
Myslím plný smutku na Tebe
Miluju
Myslím plný smutku na Tebe
Ziju
Myslím s láskou na Tebe
O nekolik let pozdeji:
Myslím s láskou na Tebe
Smeju se
Myslím plný smutku na Tebe
Miluju
Myslím s láskou na Tebe
Ziju
Myslím plný smutku na Tebe
dnes:
Smeju se, miluju, ziju
a myslím hodne na Tebe
nekdy plny smutku
vzdy plný lásky
Tak ziju já, po 10ti letech putování na mojí nové a dlouhé ceste.
Jak jdete Vy Vasí cestu a co je pro Vás dobré, co Vám skodí ?
Preju Vám vsem klidný a dobrý cas, pecujte dobre o Vás.
Arnost s Nicole v mém srdci