Bezmocnost

Re: Bezmocnost

Příspěvekod pája » 03 zář 2017, 09:08

Milé maminky, je to přesně tak, jak všechny píšete. Když už se mi zdá je mi trošičku lépe, přijde něco, co mne rozesmutní a zase brečím. Taky mám ten hrozný pocit, že můj Kubík umřel a já jsem nic neudělala, abych tomu zabránila. Tak strašně jsem své děti milovala a snažila se aby jim nic nechybělo a byli šťastné a pak...Kubík se oběsil a já nic nevěděla. A teď s tím musím žít a tvářit se před lidmi, že jsem v pořádku! Taky často přemýšlím nad smyslem života. Přeji všem ,ať se Vám daří nějak to tady zvládat.
pája
 
Příspěvky: 86
Registrován: 18 bře 2015, 10:56

Re: Bezmocnost

Příspěvekod renatka » 13 zář 2017, 08:31

Včera by měla dcera kulaté výročí,já jsem jí hodila do Vltavy kytičku,v křoví mám už 3 křížky tam jsem dala růži a byla na dlouhé procházce s pejskem.Potom jsem umyla okna abych se zaměstnala a sešla se s novou přítelkyní ale té jsem měla potřebu vše vyprávět,bojím se jestli jsem jí tím neodradila.Je to už 6 let smutek v srdíčku mám stále i pláču ale včera jsem měla pocit jak by byla Renatka už na mě pyšná že jsem doma jen neplakala.Za ní kde je pochovaná tam jít stále nemám odvahu ,jen jí tam byla uložit.Jana
renatka
 
Příspěvky: 17
Registrován: 20 úno 2015, 14:39

Re: Bezmocnost

Příspěvekod Lenik » 17 zář 2017, 21:43

Milé maminky,12.9.to bylo půl roku,co si můj milovaný Tomášek vzal život kvůli holce.Je šíleně těžké s tím bojovat.Strašně mi moc chybí. Nedokážu se s tím smířit,to asi nepůjde nikdy.Jsem tak unavená z toho přežívání,už to nebude nikdy jako dřív.
Je strašně smutné, jak nás tu přibývá. Mám špatné dny,ani se nedokazu rozepsat,slzy tecou.Maminky hodně síly v té naší dlouhé a ukrutně bolavé cestě. Objímám Vás.
Lenik
 
Příspěvky: 43
Registrován: 17 čer 2017, 17:43

Re: Bezmocnost

Příspěvekod Lenik » 26 říj 2017, 22:09

Milé maminky,máme v sobě stále obrovskou bolest,která nepolevuje.Spíš je stale hlubší. Toto období je strašně deprimující .Dnes jsem synovi udělala z chvojí srdíčko,je zalité slzy,které jsem nedokázala udrzet . Šílený mělo to být obráceně a ne,aby jsme my chodili za dětmi a dávali jim věnečky, na Dušičky......
Opravdu,to je přežívání .... Maminky musíme se držet. Objímám všechny .Lenka
Lenik
 
Příspěvky: 43
Registrován: 17 čer 2017, 17:43

Re: Bezmocnost

Příspěvekod pája » 27 říj 2017, 01:41

Milé maminky. Je to přesně tak. To naše děti měly nosit nám květiny a ne my jim, Leni taky jsem dnes dělala svému synovi srdce z chvojí. Mohla bych ho koupit, ale takhle je ode mne. Strašně mi chybí a ani po třech letech to není lepší. Všechny Vás objímám.
pája
 
Příspěvky: 86
Registrován: 18 bře 2015, 10:56

Re: Bezmocnost

Příspěvekod Ivona » 30 říj 2017, 21:58

Milé maminky,
můj syn Tom se oběsil před 5,5 lety bylo mu 21 let, letos by mu bylo 27 let, pořád si říkám jak by tedˇ vypadal, co by dělal......a pak mám vzpomínky jaký byl, co říkal, pořád vidím ty jeho čokoládové oči, pořád slyším to jeho " ale jo mámo, to víš že jo " a ten šibalský úsměv, přesně vím, co by dal do košíku v obchodě, co by mu udělalo radost, ale do prčic stokrát a pořád dokola tomu nemůžu uvěřit, že už tu není, že už nepříjde, pak ty šílené výčitky, co jsme mohla udělat jinak, jak jsem mu mohla pomoct, pak ty telefony a sms Kdy k nám dojedeš, vůbec k nám nejezdíš, co ti zase je ? A já už nic nevysvětluji, nic neříkám, vezmu psa a jdu nahoru na kopec a hlavu otáčím k nebi a volám Tome, počkej tam na mě. Kdo nezažil nepochopí. Ano, změnila jsem se, víc jsem se uzavřela do sebe, vím, že tu ještě musím být, ale uvnitř sebe, úplně uvnitř sebe, se neskutečně za ním těším, vím, že to chápete.
Ivona
 
Příspěvky: 14
Registrován: 18 úno 2015, 20:38

Re: Bezmocnost

Příspěvekod Lenik » 01 lis 2017, 23:17

Mila Ivonko a maminky,úplně mi píšete z duše. U mě to bude 12.11. 8mesicu co se mi Tomík také oběsil necelych 20let.víme kvůli které nechci psát co.. si vzal život. Je to šílené, přežívat s touto ukrutnou bolestí. S Tomikem hodně jezdili na čtyřkolce do lesa, teď Jezdím sama a take volám ,,Tome vrať se,,! Take jsem se strašně změnila a uzavřela do sebe,postrádám smysl života. Mám dceru a měla bych tu být pro ní i když to stojí moc sil. Vnímám to také hluboko uvnitř, že se za ním těším a budeme spolu.To pochopí jen ty kdo tuto ukrutnou bolest má hluboko v srdci.
Moc objímám a držme se Lenka
Lenik
 
Příspěvky: 43
Registrován: 17 čer 2017, 17:43

Předchozí

Zpět na Mé dítě už nedokázalo žít

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník