Bolest

Bolest

Příspěvekod Neli B. » 19 črc 2017, 04:11

Mile maminky,
Navstevuji stranky dlouhe cesty jiz 5 let, dalo by se rici kazdy den. Od doby kdy nam odesel nas syn Ladik. Jeho foto mam ve vzpominkach. Chtela jsem se prihlasit jiz davno, ale ziji jiz 20 let v Americe. A z nejakeho duvodu jsem mela problem se zaregistrovat. Tak jsem to vzdala, podarilo se to dnes. Jsem tomu rada,ze se muzu podelit o svou bolest s vami vsemi, kteri prochazi stejnou bolesti ze ztraty toho nejcenejsiho co pro matku je , ze ztraty ditete. 17 cervna to bylo 5 let,kdy nas opustil nas syn. 17 cervence by oslavil 34 narozeniny. Odesel od nas presne mesic pred jeho 29 narozeninama.Je toho strasne moc z ceho bych se chtela vypsat, postupne snad k tomu najdu odvahu a snad se mi ulevi. Sebevrazda - zastrelil se. Prvni dva roky jsem zila v nejake mlze, jedine co me drzelo pri zivote byly leky na uklidneni a sedativa ( stale uzivam v mensim mnozstvi). Po procitani vasich prispevku, se citim uplne stejne, zivot nas se zmenil od zakladu. Stejne pocity, smutek, prazdnota, bolest v srdci,kamaradky uz nejsou kamaradky, ja prestavam rozumet jim a oni nemuzou pochopit me. Zacarovany kruh. A je uplne jedno jestli zijete v cechach nebo kdekoliv jinde na svete. Z vlastnich zkusenosti , i kdyz u kazde z vas to muze byt jine, chci rict cas pomuze otupit tu hroznou bolest. Je to dlouha bolestiva cesta a v prvnich letech jsem nevidela svetlo v tunelu, ale
kazdym dalsim rokem se me zda, ze tam nejake zablesky vidim.Musim, musim bojovat, mam manzela, dceru, praci, a vim ze meho syna me jiz nikdo a nic nevrati zpet.I kdyz obcas mam taky ty pocity, ze bych nejradeli odesla za nim a byl by klid. Mile maminky, preji vam vsem hodne sily a viru v to ze bude casem lepe. Nikdy uz to nebude jako drive,ale slunce zase zacne svitit. Pomalu, postupne,ale zahreje. Doufam.
Neli B.
 
Příspěvky: 3
Registrován: 11 úno 2017, 02:01

Re: Bolest

Příspěvekod MIRKA » 20 črc 2017, 22:10

Milá Neli. Můj syn Jakub se také zastřelil, ve věku 24 let. Jsou to už 3 roky a 4 měsíce. Bolest je stále veliká, někdy jsou dny, kdy si myslím, že už to nevydržím. Musím brát stále léky, abych to zvládla. Je to nejhorší věc, co se nám mohla stát. Jsem moc ráda, že existuje DC, tady se vypovídáme, protože se vzájemně chápeme. Okolí nám nerozumí, kdo nezažil (šťastní lidé), to nepochopí. Často nevím, kudy kam, snažím se zaměstnat prací, abych neměla čas na přemýšlení, ale přijdou dny, kdy nejsem schopná ničeho, jen sedím, nic mě nebaví, nezajímá, jsem bezmocná. Mám ještě dceru a tříletou vnučku, vím, že musím žít, přesto, že je to moc těžké. Pořídila jsem si psa (AKITA INU), je mu už rok, tak s ním chodím na procházky, abych se doma nezbláznila. Bydlím sama, dcera žije 70 km daleko. Teď tu mám na prázdninách na týden vnučku, tak se jí snažím věnovat, ale už jsem dost unavená, chybí mi ten můj klid. Nikdy se se smrtí svého syna nesmířím. Objímám vás, držte se.
MIRKA
 
Příspěvky: 237
Registrován: 06 bře 2015, 16:07

Re: Bolest

Příspěvekod Lenik » 22 črc 2017, 18:34

Milá Neli , já jsem nevěděla,že něco takového existuje,že se můžeme podělit s ukrutnou bolesti,která matku může potkat. Hledala,až jsem našla tyto stránky a moc ráda za ně, že si tady člověk může vylit srdce a my všichni víme o čem mluvíme a jak cítíme.Možná,že jste četla můj příběh, že se mi Tomášek oběsil z nešťastné lasky. 12.3. Je to stále tak ukrutná bolest,beznaděj prazdnota.,strašně moc mi chybí. Je strašne když člověk zjistil,kvůli které to udělal,nemá nejlepší pověst v okolí.
Stále kladu otázku PROČ ,vždyť měli tolik plánu a najednou se život obrátí naruby. Jak psala Mirka je to už jen přežívání, bolest,beznaděj,prázdnota.
Milá Neli objímám Vás na dalku,ať tu bolest zvládnete.Lenka
Lenik
 
Příspěvky: 85
Registrován: 17 čer 2017, 17:43


Zpět na Mé dítě už nedokázalo žít

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků

cron