Vzpomínky

Vzpomínky

Příspěvekod K.P. » 26 čer 2016, 23:59

Ahoj, ráda bych se zeptala (pokud si to někdo přečte), jestli si občas pobrečíte, když je vám smutno?
Tento týden jsem byla v místech, kde jsem byla naposledy se svým bráchou v srpnu 2014 a dost mě to vzalo, hodně na něj od té doby myslím. Když jsem tam všechny ty věci viděla tak jsem si vzpoměla na tolik věcí které jsme tam zažili. Všechno bylo na tom místě stejné, nic se nezměnilo. Stejná jídelna, stejné hříště, stejné stany, ale jeden člověk chyběl. Jsem z toho všeho moc smutná, hodně mě to vzalo.
K.P.
 
Příspěvky: 1
Registrován: 26 čer 2016, 23:49

Re: Vzpomínky

Příspěvekod Radka F. » 27 čer 2016, 21:25

Za sebe musim rict,ze jsem neprestala brecet a je to uz pet let.Sice to neni ten staly plac jako na zacatku,ale stale jsou chvile,kdy se me hrnou slzy do oci.Nejhorsi je to na znamych mistech,tam jsou vzpominky.Taky staci,kdyz vidim podobne kluky a nebo kamarady syna.Proste ten smutek je v nas a asi je normalni,ze prichazi,i kdyz ho necekame.Kazdemu z nas chybi clovek,ktery tu mel byt a uz neni.Svou dceru jsem od pohrbu nevidela brecet,ale vim,ze ji bratr moc chybi.Nosi mu kytky na hrob,zapaluje svicky.A jeji dcera,ma vnucka kupuje strejdovi andelicky a rika,ze to musi mit na hrobecku hezke,aby mu nebylo smutno.Jestli chces napis o svem braskovi vic.Vzdycky je tu nekdo,kdo cte a myslim,ze se starame o sebe navzajem.
Radka F.
 
Příspěvky: 105
Registrován: 14 bře 2015, 21:57

Re: Vzpomínky

Příspěvekod Stazina » 28 čer 2016, 10:44

Ahoj,brecim casto,nekdy mi jenom tecou slzicky ale kdyz jsem byla vloni navstivit misto v Chorvatsku kde jsem byla se synem kdyz mu bylo 11let a sedela na kameni na kterem jsem sedavala a vzpominala jak na me volal ,ze je skoda ze si sebou nevzal koleckove brusle,videla ho jak leze po strome,tak jsem plakala a mela ten tezky kamen na prsou ,uplne sevrenou hrud ,strasnou tisen,tu mivam i kdyz beru do rukou jeho veci ,ktere jsem si nechala,vidim jeho pismo a maluvky,nosim doma jeho tricka a nemuzu se porat smirit ,syn odesel z vlastniho rozhodnuti pred 20ti mesici,myslim si ze plac je ulevujici,dcera tez place ,miva spise tave vybuchy place,byla o 7let starsi a tak ho mivala casto na starost a nese to velmi tezce.Placte ,je to tezke a smutne.Stazi
Stazina
 
Příspěvky: 26
Registrován: 17 bře 2015, 21:09

Re: Vzpomínky

Příspěvekod kata65 » 28 čer 2016, 18:56

Za týden to bude rok. Prázdných dvanáct měsíců. Brečím každý den. Někdy je to taková tíha a tíseň, že sotva dýchám, jako když mám na sobě kámen.Jindy je to lepší, ale už je to a pořád bude, všechno bez něj. Potkávat jeho známé a kamarády... Bylo mu 27.
kata65
 
Příspěvky: 6
Registrován: 05 kvě 2016, 19:16

Re: Vzpomínky

Příspěvekod pája » 29 čer 2016, 23:01

Když umřel bráška plakala jsem často, časem to bylo lepší, ale myslím na něj i teď , po 30 letech. Můj syn dobrovolně odešel před 18 měsíci a není jediný den, kdy bych neplakala. Je to strašná bolest a smutek!Má dcera , tedy jeho sestra jej měla moc ráda a pláče taky , když o něm mluvíme.Pláč na chvíli uleví, nestyďte se plakat, nic už nebude jako před tím, vždycky tady budou vzpomínky a nekonečná láska a smutek.
pája
 
Příspěvky: 86
Registrován: 18 bře 2015, 10:56


Zpět na Zemřel mi sourozenec

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník