- Lukas1.jpg (25.42 KiB) Zobrazeno 9180 krát
Můj milovaný Saly…
Dnes odpoledne uplynul neskutečný rok od okamžiku, kdy jsme se dozvěděli od Policie onu nejstrašnější zprávu, kterou jen může rodič za svůj život vyslechnout.
Nemohu tomu uvěřit. Ani tehdy, ani dnes.
Dala bych úplně vše, co jen bych mohla, za jeden jediný kratičký okamžik s Tebou. Tolik se mi stýská! Jediné, co mi, kromě Tvých sourozenců, kvůli nimž tu stále ještě jsem, dodává sílu pokračovat, je víra v to, že se jednou "tam někde" setkáme. A řekneme si všechno, co jsme za života "tady" nestihli.
Doufám a věřím, že jsi tam nyní už jen šťastný. S tetou Bárou nás tu všechny určitě "čekujete", viď?
Pepa s Baruš tu za námi byli minulý týden přes podzimní prázdniny. Malá Bára chtěla vidět stará videa a já udělala tu blbost, že jsem se na to s nimi pokusila dívat. Společná dovolená na Pagu před více než 10 lety. Tys byl úžasný devítiletý chlapeček, Bára s Dominikem mimina. Na jednom z videí natáčí teta Bára Tebe s malou Baru na oslí farmě, úžasně jsi se tam o ni staral a teta to trefně komentovala. Představu, že z toho videa tu s námi zůstala už jen malá Baru, teď již puberťačka, jsem nevydýchala. Ani záběr, který se tam také pak najednou nějak objevil - Tunisko před dvěma lety, náš úžasnej "Marabut hotel" a Ty tam mluvíš... říkáš "mamka...něco dál"... nevím, musela jsem utéct.
Z toho tedy vyplývá, že na videa za celý život s Tebou ještě absolutně nemám, a kdo ví, jestli vůbec kdy budu...
Chtěla jsem Ti udělat vzpomínkové video s hudbou z Pána prstenů, ale to bohužel momentálně nezvládnu. Snad to stihnu, ještě než se spolu opět uvidíme, nechci, aby se na Tebe zapomnělo. Přiznám se, že ačkoliv vím, že zde "na tomhle světě" mám ještě povinnosti, takže tu být musím, zároveň chci, abych už tu být nemusela a mohla "tam" za Tebou. Vlastně si to vzájemně odporuje, zní to nelogicky, já vím, ale Ty mi rozumíš... vždyť celý ten rok byl úplně absurdní, všechno to, co se stalo, je přece úplně nelogické...
Tvůj plakát z Pána prstenů mám v kabinetu, naproti obrázku Mobuta, který jsi tam maloval před lety a věnoval ho "učitelskému sboru", jak jsi na něj napsal. Snad se nezlobíš. A dokonce jsem dneska vybruslila i z obávané "filmové lekce" v Maturita Solutions Pre-Intermediate (jednu sadu těch učebnic mám po Tobě - nechal jsi je v Bylanech, tak je babička s dědou přivezli). Nečekala jsem, až mi některý z žáků odpoví, že jeho nejoblíbenější film je … však víš … a prostě jsem to řekla rovnou jako první sama za sebe. A bylo to, každý už pak mluvil o svém filmu, a Tolkien zůstal jen náš, můj a Tvůj, tak jako tomu bylo od Tvých 3 let. Jen tu extended version, co jsi mi s ní "vyhrožoval", jsme už nestihli. Tak strašně se mi stýská, tolik to bolí. Do kina už nikdy nemůžu, a vůbec už ne na originály... a po "mutikině" ve Tvém pokoji, co si z něho vždycky dělal srandu Martin, se mi stýská taky.
Chlapečku můj, strašně moc Tě miluju.
Není pravda, že "na tom světě nikdo nebyl".
Tvoje mamka.