Prázdnota a beznaděj

Prázdnota a beznaděj

Příspěvekod Jardatrek » 14 úno 2016, 15:22

Včera to byli 3 měsíce co nás po těžké nemoci navždy opustila naše milovaná dcerka Markétka ve věku pouhých 15.let. Nemám zatím sílu se nějak dopodrobna rozepisovat takže budu stručný.. S Markétkou jsme byli oba s manželkou doma až do konce, starali jsme se o ni jak nejlépe jsme dovedli, jen ten kdo si to prožil si dokáže představil jakým peklem jsme prošli a vlastně i teď procházíme když Markétka přestávala chodit , ručičky ji přestávali poslouchat (měla nádor na mozku).. Nejhorší je že jsme pořád v šoku a ztratili jsme smysl a chuť do dalšího života, nikdo nám neposkytl jakoukoli psychologickou podporu a fakt nevíme jak dál..... Dočet jsem se že se setkávají podobně postižené rodiny,takže bych se rád zeptal jak na to? Bydlíme cca 20km jižně od Brna.
Díky Jarda.
Jardatrek
 
Příspěvky: 3
Registrován: 10 úno 2016, 11:21

Re: Prázdnota a beznaděj

Příspěvekod martina » 14 úno 2016, 17:45

ahoj Jardo,
můžete se obrátit na některou laickou poradkyni Dlouhé cesty. všechny kontakty najdeš na stránce seznam laických poradců....
přímo v Brně pak působí společnost Klára pomáhá - pomoc pečujícím a pozůstalým. právě zakladatelka spolku paní Švédová je jednou z laických poradkyň DC.

hodně sil vám oběma, budete je zejména první rok potřebovat.
Uživatelský avatar
martina
 
Příspěvky: 45
Registrován: 11 úno 2015, 22:32

Re: Prázdnota a beznaděj

Příspěvekod Radka F. » 14 úno 2016, 21:03

Jardo priznam se,ze si to peklo,ktere jste prozili predstavit nedokazu.Divat se,jak nemoc meni vase dite a vy s tim nic nedokazete delat.Je me moc lito Marketky,tak mladicka,deti by rodicum nemeli umirat,bohuzel.....Jste a jeste dlouho budete v soku a nebudete chtit verit,co se stalo.Trva strasne dlouho,nez se clovek trochu nauci zit ten nas zivot-nezivot a je k tomu potreba spousty sil.Vyhledejte pomoc,jak vam radila Martinka a hlavne budte si s manzelkou oporou,i kdyz je to nekdy tezke.Verte,ze ve dvou se to lepe tahne a mate se o koho oprit.Ja jsem nebyla pul roku schopna vyjit sama mezi lidi a zpetne si uvedomuju,jak se o me manzel staral a pomahalo me jen to,ze me vzal za ruku a byl tu.Je to Dlouha cesta kterou mate pred sebou a je moc tezka.Preju vam silu,lasku a mile lidi,kteri vam podaji pomocnou ruku.
Radka F.
 
Příspěvky: 202
Registrován: 14 bře 2015, 21:57

Re: Prázdnota a beznaděj

Příspěvekod MIRKA » 14 úno 2016, 23:24

Jardo, cítím s vámi. To, co nás potkalo, je to nejhorší, co se nám mohlo stát. Já přišla o syna (budou to dva roky), na rozdíl od vás jsem s ním nebyla, když umíral, spáchal sebevraždu. Dodnes jsem se s tím nesmířila a nikdy nesmířím, ta bolest je veliká. Nejprve je šok, člověk pořád čeká, že se mu jeho milované dítě vrátí, nechce věřit tomu, že už ho nikdy neuvidí. Potom začne tvrdá realita, bezmocnost, je to dlouhá cesta, musíme se s tím naučit žít, zatím jen přežíváme. Je dobré, že jste si s manželkou oporou, držte spolu, musíte se vzájemně podporovat. Na mě se přítel vykašlal 8měsíců po smrti syna, celou tu dobu mi nebyl žádnou oporou, spíš naopak. Sama jsem to nezvládla, chodím k psychiatričce, beru léky a nestydím se za to. Určitě vyhledejte pomoc, budete ji potřebovat. Také mi hodně pomáhá DC, tady se můžeme vypovídat ze svého trápení. Přeji hodně sil.
MIRKA
 
Příspěvky: 237
Registrován: 06 bře 2015, 16:07

Re: Prázdnota a beznaděj

Příspěvekod jirinkakuc » 15 úno 2016, 00:07

Milý Jardo s manželkou,
úplně Vás chápu. V lednu to byl rok, co mi zemřel syn dva dny před svými 23.mi narozeninami na bakteriovou meningitidu. Byl u lékaře, kde dostal léky na virozu a 4.den jsme ho našli v posteli. Šok je slabé slovo, pro mě to je celoživotní šok, nevstřebala jsem to do dnes. Toto by se nemělo dít, že nedokážeme našemu dítěti pomoci. Bohužel i takový je život, mám ještě 20letou dceru a kvůli té prostě musím jít dál, i když se mi občas nechce. Buďte si s manželkou oporou a pomáhejte si a dávejte si navzájem najevo lásku. To mi moc pomáhá, že vím, že mě má někdo rád. Budete potřebovat ještě hodně sil, aby jste ten šok trochu vstřebali. Stránky DC mi také pomáhají, vím že v té bolesti nejsem sama a že tu najdu vždy pochopení. Držte se a přeji moc a moc síly. Jiřina
jirinkakuc
 
Příspěvky: 14
Registrován: 01 pro 2015, 12:25

Re: Prázdnota a beznaděj

Příspěvekod martina » 15 úno 2016, 01:00

jardo, hlídej si aktuality na titulní stránce a kalendář akcí. teď v lednu byla dvě svépomocná setkání pro pozůstalé rodiče. pročtěte si oba co nejvíc textů ze stránek DC, většině z nás to v nejtěžších chvílích aspoň trochu ulevilo.
je to moc a moc těžké a bohužel není nic, co by mohlo zázračně pomoci. ale i když to teď tak nevypadá, bude i líp.
Uživatelský avatar
martina
 
Příspěvky: 45
Registrován: 11 úno 2015, 22:32

Re: Prázdnota a beznaděj

Příspěvekod pája » 15 úno 2016, 20:08

Milý Jardo s manželkou.V prosinci to byl rok , co spáchal sebevraždu můj nejdražší syn Kubík(napsala jsem příběh na DC-Kubík Owczarzy) a dodnes mi není lépe, není den, který bych nebrečela , i když beru antidepresiva. Nejdříve jsem nechtěla ani nikam jít, ale opravdu to bylo k nevydržení, neuvěřitelné, šílené!!!Proč nám umírají děti?!Teď s tím trochu umím žít, ale byly dny,kdy jsem žít ani nechtěla.Velkou oporou mi byla dcera a manžel.Opravdu stačilo, že mne jen objal,nebo mne nutil něco dělat,někam jít..Musíte si být vzájemně oporou a zkusit nějak jít dál, i když je to moc těžké.Objevení stránky DC mi pomáhá ,přečetla jsem všechny příběhy, prohlédla všechny fotografie, denně se podívám , co kdo připsal a se všemi cítím tu bolest.Držte se, pomáhejte si , nevím , jestli bude někdy líp,ale snad...Pája.
pája
 
Příspěvky: 160
Registrován: 18 bře 2015, 10:56

Re: Prázdnota a beznaděj

Příspěvekod Jardatrek » 15 úno 2016, 21:45

Děkuji vám všem za povzbuzující příspěvky a slova účasti. Kontaktoval jsem laickou poradkyni paní Švédovou a domluvíme si schůzku, potřebujeme se vypovídat a paní na mě po telefonu udělala moc dobrý dojem :).
Jarda
Jardatrek
 
Příspěvky: 3
Registrován: 10 úno 2016, 11:21

Re: Prázdnota a beznaděj

Příspěvekod Jardatrek » 21 úno 2016, 21:10

Pokud by měl někdo zájem, můžete se mrknout na moje webovky které jsem začal tvořit hlavně na památku naší Markétky - http://nevidal.cz/proc-tento-web/
Jardatrek
 
Příspěvky: 3
Registrován: 10 úno 2016, 11:21

Re: Prázdnota a beznaděj

Příspěvekod najtka » 23 úno 2016, 14:50

Mily Jardo,
citim s Vami, a je fajn se zkontaktovat s nekym kdo Vas vyslechne. Ja jsem prisla o krasneho, zdraveho syna s chutí do zivota pred rokem a pul pri autonehode. Jedine opecovavane dite. A teprve ted chapu, proc se tyto stranky jmenuji dlouha cesta. Je to opravdu pochod na dlouhou trat..Sama se lecim z fyzicke nemoci zacala jsem uz pred nehodou/ a jak se vic uzdravuju tak zjistuju, jak me boli duse stale.../i kdyz je vse min ostre... Vse nej v nebicku pro meho Alanka i pro Vasi holcicku
najtka
 
Příspěvky: 3
Registrován: 18 led 2016, 18:07

Re: Prázdnota a beznaděj

Příspěvekod Radka F. » 23 úno 2016, 19:17

Jardo,je dobre,ze pisete sve vzpominky a pocity treba na webovku.Mluvite o Marketce a i to pomaha,nikdo z nas nechce,aby bylo jeho dite zapomenute a vsichni tady vime,jak je tezke v beznem zivote sve mrtve deti zminovat.Aspon ja s tim mam tuhle zkusenost.Na vase stranky jsem nakoukla,ale urcite se tam vratim a podivam se poradne.Jen mam ted spatne dny a nedokazu se na nic soustredit.Preju cele Vasi rodine hodne sily,kterou budete potrebovat na vasi dlouhe ceste.
Radka F.
 
Příspěvky: 202
Registrován: 14 bře 2015, 21:57

Re: Prázdnota a beznaděj

Příspěvekod MIRKA » 24 úno 2016, 22:04

Milý Jardo. Dívala jsem se na vaše krásné webovky, z kterých cítím, s jakou velikou láskou k dceři je píšete. Je dobře, že jste se rozhodl je psát, myslím, že vám to trošku pomůže v té bolesti. Nikdo z nás přece nechceme, aby se na naše děti zapomnělo. Markétka byla krásná a šikovná holčička. Musíme věřit, že našim dětem je už dobře, nic je nebolí a netrápí, jinak by jsme se tu zbláznili. Držte se.
MIRKA
 
Příspěvky: 237
Registrován: 06 bře 2015, 16:07

Re: Prázdnota a beznaděj

Příspěvekod Lenulka » 13 dub 2016, 13:23

Jardo, jak už jsem napsala i na FB obdivuju Váš nápad udělat pro Markétku...a hlavně pro vás...ty stránky. Neumím vás utěšit, jen chci, abyste věděl, že jsem v myšlenkách s vámi a vaší rodinou, že soucítím s vaší bolestí, kterou dokáže pochopit opravdu snad jen ten, kdo ji prožívá také. Slova držte se a zvládněte to znějí jako stokrát obehrané klišé...ale ono nám nic jiného nezbývá. A taky jste pro mě důkaz, že bolest matky nebo otce je stejná, že matky necítí větší bolest...do teď jsem si to totiž myslela...děkuju za to poznání. Lenka
Lenulka
 
Příspěvky: 78
Registrován: 20 bře 2016, 01:24


Zpět na Mé dítě odešlo

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků

cron