od Radka F. » 03 pro 2017, 21:40
Mily Petre,pokud potrebujete pomoc,tak ji vyhledejte.Jste mlady,mate manzelku,male dite,musite fungovat a byt silny.Neni prece zadna ostuda,priznat si,ze nemuzete dal,jsme jen lidi.Vite,ja jsem na jednu stranu rada,ze mam dospelou dceru,vnoucata,ktere hlidym,jen kdyz ja chci a ze nemusim mit za nikoho odpovednost.Jsem unavena zivotem a snazim se zvladat co jde,ale casto to nejde.Mivam dny,kdy nemuzu ani mluvit.Chodim do prace,funguju,ale jsem jak v jinem svete,mimo.Myslim,ze pro vas je dulezite,aby jste podrzel manzelku,protoze pisete,ze se uzavira do sebe a to neni dobre.Snad by ji pomohlo,kdyby poznala maminku,ktera proziva to,co ona.Aby si mohla otevrene o vsem promluvit,protoze vam vsechno nerekne-znam to podle sebe,reknu manzelovi hodne,ale ne vse.Proto jsem vdecna za kamaradky,ktere jsem tu nasla.Vi,co citim,muzu jim porad dokola psat,jak je me mizerne a nebo ze mam z neceho radost,proste jsem jini lidi a nas zivot je taky jiny,bohuzel.Jak by bylo jednoduche mluvit o svych mrtvych detech stejne,jako ostatni mluvi o zivych.Jenze to nejde,ja chci neco rict,ale zastavim se uprostred vety a vim,ze by me okoli nepochopilo,tak jen polknu a mlcim.Kazdy z nas si musi najit svuj smer,svuj cil a ten Vas je myslim si jasny----Svetlanka,vase slunicko.Objimam vas na dalku a preju vam silu,aby jste dokazal podporit manzelku a nasel silu k zivotu.Je to jen na nas,nikdo to za nas neudela,jen nas muze nasmerovat.