od Pavla5 » 09 srp 2018, 07:38
Také si říkám proč, je toho tolik co nám lidé říkají...co si z toho vybrat? Byli jsme v minulém životě někdo špatný? Nevěřím na minulé životy, jsme tady a teď. Udělala jsem snad něco špatně v tomto životě. Neudělala jsem, jak píše Pavla snad nic tak hrozného, aby za to pykalo tak malé dítě, které jsme tak milovali. A kdyby jsme něco špatného udělali, proč trpí přítel, rodiče, vždyť jsou to tak hodní lidé. Mám věřit na duše? Nikdy jsem na to nevěřila, prala jsem se s tím, hlavně proto, že jsem četla Bibli a té to protiřečí. Jsme duše, které si samy zvolily svůj život na zemi, u koho budou a my jako dospělí máme hledat důvod, který jsme už zapomněli, proč tu jsme? Jak si nás mohl vybrat s tím, že věděl, že chce tak brzy odejít, když věděl, že nám tak ublíží? Proč si nevybral nějaký alkoholiky nebo feťáky, kterým by to bylo jedno? Protože nám měl něco dát? Měl náš život obohatit o těch krásných pět let, něco nám ukázat? Hodně jsem se po rozvodu změnila, I přítel mě naučil nezabývat se minulostí, četla jsem hodně knih o pozitivním myšlení a ty mi tu hlavu asi zamotaly ještě víc. Vysíláme myšlenky do vesmíru a ten nám je plní...jsme plně zodpovědní za svůj život...máme jen to co chceme...vážně???? Každá máma někdy řekne, že je unavená, okřikne dítě, aby zavřelo pusu, ale nemyslíme to tak, své děti milujeme a Vojtíšek byl miláček...moc jsme ho chtěli...pamatuji si jako by to bylo dnes...ještě jsme s Tomem spolu ani nebyli a já měla sen, kdy jsem držela Vojtíška na ruce a podávala jsem ho Tomově mámě. Já jsem měla tři děti, Tom žil s rodiči a byl sám. Dala jsem mu jediné dítě a plno bolesti...co je se mnou má jen starosti...taky si to vybral? Vždyť ani nevěděl, co ho čeká. Můj rozvod, problémy s mojí rodinou, problémy se dvěma puberťáky a s Maruškou, která to tehdy v 1,5 roce špatně nesla...prožili jsme si za těch šest let hodně, bylo to hodně náročné a Vojtíšek byl takové naše sluníčko...proč zapadlo???? Všechno bylo už fajn, šla bych od září do práce, Maruška do druhé třídy, Vojtíšek by byl předškoláček….všechno se zhroutilo jak domeček z karet...jak ve filmu Křídla vánoc…"chtěl jsem mít klid, ale takhle jsem to nemyslel"...To by tu už nikdo nebyl, kdyby nás měl vesmír brát za každé naše slovo. Proč nám bere naše milované, když jsou tu rodiče, kteří své děti nechtějí, kteří svým dětem ubližují, jsou plné dětské domovy a krizová centra...proč nám bere naše milované???? Podle Bible jsme prach a v prach se obrátíme, po smrti nic není, žádné duše, andílci, kteří se na nás dívají, je to pro nás lehčí v to věřit, Bůh vše vidí a trpí stejně jako my, nepomůže nám teď, ale jednou se všichni setkáme…. Bible hovoří i o strážných andělech, říkám si ale, kde byl ten jeho strážný anděl, měl něco důležitějšího? A pak Ďábel, ano to je nejvíce uvěřitelné, vždyť se podívejte, co se děje, jak jsou lidé k sobě zlí, co vše prožíváme a On má z toho radost, z naší bolesti... Nevím, čemu věřit, jestli to byla prostě nehoda, prostě shoda několika náhod nebo si za to můžeme sami svým jednáním nebo si nás opravdu vybral… tak s ním mluví přítel a pomáhá mu to, že to tak mělo být...ale ať je to jak je to a ať si člověk vybere to, co mu pomůže s tím lépe žít, stejně je hrozně těžké to přijmout, smířit se s tím, že tu není...nedokážu to...stačí jedna vteřina a vy musíte pochopit, že už nikdy nepřijde...To jsem v minulém životě musela být samotný Ďábel, abych teď musela tak trpět...
Naposledy upravil
Pavla5 dne 09 srp 2018, 18:01, celkově upraveno 2