Omlouvam se ze pisu sem ale jsem nováček a potřebuji se nutne vypovídat tak se předem omlouvam.. Bydlím a pracuji v rakousku jako pokojska. Před dvěma lety jsme sem přijeli s přítelem za práci. Bohužel i když jsme byli spolu celkem 5 let ho okouzlila jiná slečna a odešel s ní. Bolelo to jak čert, ale časem jsem se z toho dostala a měla nový vztah z cizincem. Ze začátku jsem to brala jen jako sex a takové chvilkove okouzlení ale postupem času jsem se do něj zamilovala. Netrvalo to tak dlouho ale okouzlil mě svým způsobem jednání a jeho pozornosti k mojí osobě. Po 2 měsících vztahu jsme jeli na dovolenou do jeho rodné země, láska veliká. Vrátili jsme se zpět a on po dvou dnech mi řekl že se mnou nechce být a že odchází zpět domů za svoji rodinou. (Postupem času jsem se dozvěděla že za tu kratkou dobu co jsme byli v jeho rodné zemi na dovolené se dokázal zamilovat do jine) Na jednu stranu jsem ho chápala, na druhou ne a pořád jsem mu opakovala jeho sliby.. Bohužel byl už rozhodlí. Ja zjistila že jsem těhotná, rekla jsem mu to a on mi nadal že mu ničím život a ze to musí jít pryč. Hodně jsem nad tím přemýšlela a nakonec se rozhodla že dítě si nechám i za cenu toho že budu na vse sama. A že právě to opravdové me štěstí je moje miminko. On nesouhlasil ale dělat s tím nic nemohl, bylo to jen moje rozhodnutí. Tak běžel čas on se vratil do sve rodne zemi a ja zustala tehotna sama.. Dne 21.12.2016 v 18tt jsem porodila chlapečka Tomáška ( před týdnem na kontrole mi doktor řekl že je to holčička a tak jsem mu celou dobu říkala moje malinká Thea
) doma mě chytli hrozne křeče do podbřišku, kamarádka mi zavolala zachranku a odvezli mě do nemocnice. Udělali ultrazvuk a zjistili že rodim a zastavit to nešlo i když jsem je prosila ale bohužel bylo pozdě. Nevím jak má porod bolet (byla jsem prvorodicka) ale to co jsem zazivala byla neskutečná bolest. Po půl hodině byl chlapeček kterému jsem dala jméno Thomas (česky Tomáš) na světě. Veškerá bolest fyzická odešla a přišla ta horší psychická bolest. Nechali malého u mě přes noc, i když byl mrtví, já mu povídala co by jsme dělali kdyby došel na svět v termínu. Že i když by jsme neměli tátu tak by jsme to společně zvládli. A já bych pro něj udělala cokoliv na světě. Omlouvala jsem se mu za to, že vím že jsem nebyla dokonalá tehule, že jsem měla své chyby a že mě strašně mrzí.. a ať mi odpustí.. Jedna noc s mým vlastním, mrtvým a prvním dítětem mi udělala tak hroznou díru na moji duši že nevím jestli se mi ji podaří někdy zalepit. Nevím proč se rozhodl odejít, museli ho převést do většího města na histologii a tak musím čekat na výsledky. Obviňují sebe, že za to můžu já. Já ho něčím zabila, něco jsem musela udělal špatné.. V duchu si s ním povídám a omlouvam se mu ať mi odpustí i když nevím co ale ať jsem udělala cokoliv ať mi odpustí. Že ho miluji a bude navždy v mém srdci. Bolí to jako čert, bolest je šílená. Domu jsem se vrátila a čekaly tady na mě jeho věci, kočárek, prázdná postýlka a spousta oblečení, a já si uvědomila že nikdy mého malého neoblecu do těch věcí, že nikdy ho nebudu vozit v tom kočárku a že nikdy nebude spinkat v té postýlce.. A ze ve me je hrozne prazdno, jakoby toho s nim odeslo vic...Co s tím teď vůbec nevím, nevím jak si s tím poradit a jak žít dál. Bolest je to neskutečná, nevím co se stalo ale nikdy si v životě neodpustím co jsem udělala špatně nebo řekla.. Miluji ho, strašně moc a přála by jsem si aby šel vrátit čas...
To je můj příběh..
Přeji hezké a vam radostné svatky..